Pojistka spalin

Bezpečnostní pojistka spalin

Za nehody a otravy plynem většinou může nesprávné používání plynových spotřebičů


Hledejte označení B11BS

Klíčovou bezpečnostní součástí plynového komínového spotřebiče je teplotní pojistka spalin. Ta sleduje, zda spaliny z hořáku bezpečně odcházejí odtahem do komína. Pokud tomu tak není a spaliny proudí zpět do místnosti, hořák spotřebiče se vypne. Právě špatný odtah spalin je totiž častou příčinou otrav a udušení. Zařízení, která pojistku zpětného toku spalin mají, jsou označena jako provedení B11BS. Jedině kotle či ohřívače s tímto označením lze používat v obytných místnostech.

Naproti tomu plynové spotřebiče označené jako B11 pojistku zpětného tahu spalin nemají. Legislativa ani technické normy použití spotřebičů bez pojistky nezakazují, na obalu a v technické dokumentaci těchto zařízení ale musí být jasně uvedeno omezení použití pouze na dobře větrané prostory stavebně oddělené od obytných místností. Spotřebiče v provedení B11 jsou také často určeny pouze pro provoz v exteriéru.


Pozor na komíny a technický stav plynových spotřebičů

Velmi důležitým faktorem pro absolutně bezpečný provoz plynových spotřebičů je také stav komína. Je až s podivem, kolik lidí přitom pravidelné kontroly komína podceňuje. Častým odůvodněním laxního přístupu je domněnka, že pokud nepoužíváme kotel na tuhá paliva, na stavu komína příliš nezáleží. Tento postoj je ovšem mylný. Za značnou část otrav spalinami plynového spotřebiče může právě ucpaný komín. Řešení je přitom snadné – pravidelná revize komína odborníkem.

A když už jsme u těch revizí, pravidelnou kontrolou by mělo procházet i samotné zařízení. Podle našich zkušeností je pravidelně kontrolováno a servisováno pouhých 30 % plynových spotřebičů. Odborník přitom dokáže při revizi najít drobné vady, vyměnit opotřebené a zanesené součásti, čímž výrazně prodlouží životnost celého zařízení. O zvýšení provozní bezpečnosti ani nemluvě.

Co můžete udělat pro zvýšení bezpečnosti svého plynového spotřebiče:

  • Zajistěte dobré větrání místnosti, v níž je plynové zařízení umístěno.
  • Pozor pří výměně oken za nová/těsnější – stále musí být zabezpečen dostatečný přísun vzduchu pro spotřebič!
  • Pozor na provedení plynového spotřebiče. Zařízení označená jako B11BS mají pojistku zpětného tahu spalin, spotřebiče označené B11 nikoli.
  • Udržujte spotřebič v dobrém technickém stavu a jednou ročně jej nechte zkontrolovat odborníkem.
  • Pokud je to možné, umístěte spotřebič do technické místnosti či do komory, nikoli například do koupelny. Zařízení s označením B11 patří pouze do dobře větrané technické místnosti!
  • Pozor na bezchybný stav komína. Pravidelná kontrola kominíkem by měla být samozřejmostí.

15–30 minut

Zhruba tolik času dělí od smrti člověka v uzavřené koupelně o čtyřech metrech čtverečních.

Samotná otrava oxidem uhelnatým probíhá velmi rychle. Příznaky intoxikace jsou bolesti hlavy, nevolnost až zvracení a akční neschopnost útěku ze zamořeného prostředí. Při těžké otravě upadá otrávený do hlubokého bezvědomí. Podle lékařů může v této fázi nastat mozková smrt. I když se pacienta podaří zachránit, neurologické příznaky mohou dále přetrvávat.

Oxid uhelnatý je jedovatý plyn, který má silnou přilnavost k hemoglobinu, tedy krevnímu barvivu. Váže se na něj asi dvěstěkrát silněji než kyslík, a proto jeho odstranění z krve trvá mnoho hodin až dní. Laicky si lze situaci představit tak, že červené krvinky jsou vagonky vláčku, který vozí náklad – kyslík k buňkám v organismu z plic. Pokud vagonky naplní karboxyhemoglobin, tak už se kyslík nemá kam naložit. Buňky bez kyslíku neumí žít a rychle odumírají, nejrychleji nervové a mozkové. Proto jsou i zachránění pacienti po otravě oxidem uhelnatým postižení nebo mají takzvaný mrtvý mozek.

Nejčastěji se otráví mladé dívky při dlouhém sprchování v koupelně, kdy se voda ohřívá na plně jdoucí karmu, a tím vzniká více jedovatých zplodin.